Jedna z nejdiskutovanějších tragédií tohoto léta se uzavírá. Romský princ dnes zemřel. Jeho příbuzní chtějí opustit republiku co nejdříve. Jejich přítomnost a podpora tomuto mladíkovi vyvolala v Česku vášně. V mých očích často zbytečné
Ano, v Česku je zakázáno kočovat. Nejprve tuto situaci vyřešila romská sbírka a rumunští Romové se přestěhovali do kempu. Pozdější faux-pas s pobytem v chráněné krajinné oblasti vyřešil soukromník, který jim nabídl vlastní pozemek. A vášně přesto nekončí, spíše nabírají na obrátkách. Prý je jejich pobyt hygienicky nebezpečný (těším se až média budou stejně vytrvale a neohroženě poukazovat na různé životu nebezpečné skládky - nejlépe každý den jednu). Krásné bylo také vyjádření dvou starších žen v jedné z reportáží. Nesouhlasily s pobytem Romů – „Bojí se, že se budou ztrácet zvířata. Ty se tedy zatím ještě neztrácejí, naopak ztrácely se před příjezdem těchto lidí, ale tato situace se zcela jistě zhorší“. Pokud vím, nic takového se nepotvrdilo. V té každodenní honbě za senzací si nedokážu představit únik jakékoliv veledůležité informace o ztrátě třeba jediného křečka v obci Husinec.
K žádnému incidentu během jejich pobytu nedošlo. A to ani při provokacích členů DS. Chtěli jen podpořit člena své rodiny, jak jim velí tradice. Chtěli se za něj společně modlit. Je to opravdu tak hrozné ? Není tato lidská soudržnost spíše něco, čím bychom se mohli inspirovat ?
Jejich princ zemřel (nechť je mu země lehká) a oni truchlí. A naši rádoby civilizovaní novináři jim strkají kamery přímo před obličej. Tak nevím, taky občas fotím a natáčím emocionální věci, ale něco takového bych si nedovolila. Ano, v médiích jsou podobné vyhrocené situace běžně k vidění. Tragédie a pozorování toho nejintimnějšího žalu naši „vyspělou“ civilizaci prostě baví. Tak si to ještě rychle užijme – reality show nám končí !!!
