- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
který mí zaútočit na city, potažmo na kapsu diváka.Pro odborníka, který s koňmi žije a pracuje je to učební pomůcka, jak s koňmi nezacházet!
Syžet: Nezodpovědný provozovatel stáje nechá vyjet samotné dvě děti na zledovatělém terénu k hlavní silnici.Dopadne to jak musí.Pak drží koně zavřeného bez phybu potmě v boxu až z toho blázní. Po tuhém boji ho naloží do přepravníku a paní (sama!!!) s ním jede přes půl Ameriky krmení, napájení a pohyb toho koně neřeší....
Tom ho pak kopne do zadku a pustí ven.Koně "zaříkává" tak dlouho, dokud majitelka platí a spí s ním. Když dojdou peníze a přijede manžel " musí se to udělat jinak".... Tak s ním bouchne o zem (mimochodem - mně se to s veterinářem povede vždy na první pokus - ale to by nebylo tak dramatické), sedne mu na hlavu aby si spolu ujasnili kdo je tu šéf - což rozhodně v tomto případě nebyla žádná věda, protože se nejednalo o divokého mustanga, ale o staršího sportovního, na lidi zvyklého koně.
Pokračování následuje...
Tím podlomem po tom skákání na lase se nezabývali, protože jak manžel řekl "nespěchej", měli vážnější starosti k řešení...
Komunikace s koňmi existuje od doby co koně s lidmi žijí.Umí to miliony lidí. Monty Roberts to popsal, zpopularizoval a dobře prodal.I knihu napsal.Teď už jen stačí, aby se zájemci o metodu "Napojení" naučili číst a rozumět psanému textu.Hned na začátku "Názorného průvodce .." M.R. píše:
"Metodu můžete úspěšně praktikovat, pokud jste sami vnitřně přesvědčeni, že to udělat dokážete a pokud nemáte z koní strach."
A vo vo vo tom to je! Pokud se k tomu uchylují lidé, kteří předtím koně nezvládali a bojí se jich, je to marné.A pokud se koní nebojí a i předtím je zvládali, tak po metodě napojení ani nevzdechnou, protože ji podvědomě provozují.
Svůj význam to ovšem má - je to možnost, jak lidi, kteří chtějí být a pracovat s koňmi a nemají opravdovou možnost ježdění v přírodě (těch je dnes většina) mohou tuto svoji touhu naplňovat.
Film je hezlý,ale trochu "mimo mísu", kniha je lepší.Komunikace s koňmy nemusí probíhat dle pánů Robertse,Parelliho apod.Neznalý člověk může navíc způsobit více škody než užitku.Jelikož ke koním,které chová známý chovatel, mám dost blízko a vím, že s nima nedělá žádné "zaříkávání",tak koně jsou naprosto pohodoví, hodní...Z velké části je to i tím, že koně jsou ustájeni celoročně venku což je pro koně přirozenější prostředí než být třeba i více než 12 hodin v boxu či být pár hodin v malém výběhu...Kdo by chtěl více vědět o jaké koně jde, stačí se podívat na http://www.fanklubshagya.cz. Člověk nemusí být jen zaříkávač koní,aby to s koňmy uměl a zároveň s nima nedělal něco silovou metodou...on někdy stačí obyčejný "selský rozum"
Dohledejte si na Internetu toto jmeno, uvidite, jak neuveritelne daleko je mozne zajit v komunikaci s konmi.
Ja jezdim s klasickymi pomuckami pro parkur a drezuru, takze pouzivam k signalizaci i uzdu. Rada bych se to naucila bez ni, ale toho tezko dosahnu s konmi na jizdarne, kde na nich kazdy den jezdi nekdo jiny.
Minulou stredu jsem ale nafasovala kone, ktery je v hube "tvrdy" (jinymi slovy ignoruje pokyny otezi) a ktery mel od nejakeho kruteho jezdce prede mnou do krve poraneny bok od ostruhy. Po hadce s trenerkou, ze ten kun by nemel vubec jit jezdit, jsem na nej preci jen opatrne vylezla (kdybych to neudelala, proste by na nej vylezl nekdo jiny) a byla jsem hrozne prekvapena, jak dobre jsme se domluvili. Kvuli jeho zraneni jsem celou hodinu drzela levou nohu odtazenou od jeho bohu a pravou mohla davat jen lehke signaly. Ale on pochopil situaci a bravurne odbehal slozita drezurni cviceni ciste na zaklade meho prenaseni vahy a hlasovych pokynu. Doufam, ze se mi to podari zopakovat.
To Vám Huculko zatím zatajili, jak se doopravdy jezdí na koni a evidentně čistě náhodou objevujete nejzákladnější principy....
mrkněte na http://www.nowa.cz, ozvěte se a já Vás něco naučím.
Zvířata včetně koní mám rád, ale u tohoto filmu miluju hlavně jeho recenze, u kterých si vždy utírám slzy smíchu. Cituji např.: "Tom je ten typ z romantických filmů, který je tak moc moudrý, přátelský a jemný leč zároveň mužný, až je zralý na ránu pěstí." Mimochodem, napsala žena. "Tom je svatý, obrovský trpělivý, nekonečně chápavý a nudný jako většina těch, co jsou příliš dobří, aby to mohla být pravda."
"Další velkolepá romance: Přemrštěná, semntimentální a úplně pitomá: Vypněte mozek, než film pustíte." "Tom ochočí dceru, matku a nakonec čtyřnožce - ovšem trpělivě, během
téměř tří úmorně dlouhých hodin plných dokonalých scenérií a počasí,
pro jaké se umírá."
sem si parkrat pucil kone kdesi za vesnici, kilo na hodinu bo kolik to stalo, ze nemam trhat uzdou, ale ovladat kone nohama bylo prvni co mi rekli, a co se tyce zarikavace psu, pokud bude pes zmagorenej staford, co tri roky behal v autbazarou za plotem, pena u drzky, tak z nej nikdo postelovyho mazla neudela, voni ty "zarikavaci" delaj borce na retrivry, ritchbegy, na magory si netroufnou, coz je dobre, clovek neni pan tvorstva zejo
nějak nemusím, i když Redforda mám te´d na starý kolena docela ráda. Ale komunikace se zvířaty mě zajímá. Mám dojem, že se ukazujje, že člověk se v podstatě dokáže domluvit s leckterým zvířetem, když se snaží. Vždyť se lidé odváží i mezi gorily a medvědy a ti jim neublíží (když lidé nepřestoupí jejich pravdila) .My máme psa a opravdu zjišťuju, že houby záleží na tom, co mu říkám. Že jde o to, jestli jsem o tom, co mu nařizuju, vnitřně přesvědčená a když vynaložím určitou energii a směřuju ji k němu. Nikdy jsme ho nebili a přesto pcchopil rychle všechno, co nemá dělat a nedělá to. Prostě jen proto, že ví, že to nechceme.
Dobrý den Andreo.
jsem se zapomněla podepsat: Kateřina Sidonová ty obrázky tady u vás mě bavěj
U tohoto filmu pláče hodně lidí, bohužel je nebezpečný. Človek, podle kterého byl natočen se od něj distancoval kvůli tomu, co je tam s koňmi prováděno. (A jen mimochodem, ten člověk podle kterého to bylo natočeno není Monty Roberts, jak se často mylně tvrdí). Některé nebezpečné kousky zkoušejí pak lidi doopravdy a svoje koně tím v podstatě týrají.
Mate pravdu, ze tam bylo par momentu kdy jsem odvratila zrak, jelikoz se mi to zdalo prilis. Nejsem ale odbornik a tak s k tomu mohu tezko vyjadrit. Ani ten mlady muz, ktery prevychovava agresivni psy, si nebere prilis "servitky". Jsem stastna, ze jsem nikdy zadne "lamani" svych zvirat nemusela absolvovat. I kdyz muj kocour, ac take nadstandartne komunikativni, se obcas chova jako maly terorista.. Takze pokud nekdo znate zarikavace kocek, dejte vedet
neverbální komunikaci zvládá i moje 18tiletá dcera, která základy získala na Moravě u Pavla Hradila, pomáhal jí s týraným koněm, kterého vykoupila od od původního majitele a dokázala ho zbavit strachu z lidí